Literatura od Ucitelecirkve

Dekret Quam singulari 

čili "S jakou zvláštní" láskou Kristus zde na zemi dítky miloval, dokazují zřetelně četná místa svatého evangelia... Církev katolická majíc toto na paměti, hned od počátku trvání svého snažila se maličké s Kristem Pánem sblížiti svátostným přijímáním...

Učitele Aquinského, u něhož čteme toto: »Jakmile dítky počínají jakési užívání rozumu míti, takže uctivost k této Svátosti Oltářní chápati dovedou, může se jim tato Svátost podati.« ...Totéž místo vysvětluje Vasquez těmito slovy: »Jakmile dítě jednou dospěje k tomuto užívání rozumu, ihned mocí zákona božského tak je vázáno, že je církev nemůže zúplna osvoboditi.« Stejně učil sv. Antonipus, píše: »Jakmile dítě lstivého jednání schopno jest, tudíž těžce hřešiti může, je vázáno zákonem o zpovědi a důsledně i  o přijímáni.« ...Katechismus římský pak dí: »V jakém věku dítkám svatými tajemstvími přisluhovati se má, nedovede nikdo jiný lépe určiti než otec a kněz, jemuž se zpovídají. Jejich věcí jest zkoumati a zkoušeti, zda dítě má již nějaký pojem a touhu po velebné Svátosti.« ... Proto netřeba dokonalé znalosti na základě nauky víry sv.; dostačíť jakési pouhé základy, to jest jakési porozumění, aniž třeba úplného užívání rozumu; dostačíť počátečné jakési užívání, to jest jakés takés užívání rozumu...Věk rozeznávání pro sv. zpověď i pro sv. přijímání jest ten, kdy dítě rozumně uvažovati počíná, to jest kolem sedmého roku, třeba i o něco dříve neb později. Tou dobou začíná zavazovati obojí přikázání o zpovědí i přijímání... 

K první zpovědi a k prvnímu přijímání netřeba plné a důkladné znalosti nauky křesťanské. Dítě však později jest povinno během času celému katechismu podle svých schopností postupně se doučiti...

Jakékoliv jiné nařízení, tomuto odporující, pozbývá nadále platnosti.

Dáno v Římě, dne 8. srpna 1910.                                       Podepsán: papež Pius X. (dnes již “svatý”)